Nahotou za lepší svět

Ukrajinská tajná služba hrozila, že jim zláme ruce, a Facebook jim zablokoval profil. Jsou provokativní a krásné. Chtějí změnit sexistickou společnost i autoritářskou politiku. Obnaženými ňadry.

Je to pozvánka do temné ukrajinské noci. Před posprejovanou zdí postávají prostitutky, z okna pomalu projíždějícího auta lze sledovat, kdo přijde s nabídkou zpříjemnit vám večer. Pasák s mohutným knírem dává na výběr: chlapce, nebo dívku? Jste na rozcestí. Vyberte druhou možnost a on-line video z kampaně „Chceš mě?“ vás vezme do společnosti atraktivní tmavovlásky. Striptýz nedokončí. Abyste ho viděli celý, musíte zapnout webovou kameru a ukázat peníze… Pak přichází zvrat. Ten na opačném konci videospojení si vás vyfotí a na obrazovce se objeví nápis „Tisíce lidí, kteří si kupují sex, platí za násilí.“ Pasák z úvodu začne bít prostitutku a celý příběh končí vaší fotografií umístěnou vedle obrázku zmlácené dívky a dalších, kteří se nechali podobně zlákat erotickou nabídkou. Nechybí tomu nápad a silné poselství. Hnutí FEMEN kampaní „Chceš mě“ upozorňuje na palčivý problém současné Ukrajiny - prostituci a sexuální turistiku. Tohle téma je jejich leitmotivem. Nepovažují se za feministky, přestože ženská otázka je pro ně klíčová. Nebojí se čistě politických protestů, jsou kreativní a extrémně kontroverzní.

Prsa jako zbraň

Když se koncem května už podruhé pokusily dostat ukrajinský pohár pro vítěze fotbalového Eura 2012, asi by jen samotná akce vyvolala pozdvižení. V režii FEMEN ale probíhala podle obvyklého scénáře. Jedenadvacetiletá Inna Ševčenková využila příležitosti vyfotit se v Dněpropetrovsku s naleštěnou trofejí. Na pódiu ale rychle sundala triko a s výkřikem: „Fuck Euro“ chtěla osmikilový pohár odnést.

Stejně nelichotivý slogan měla napsaný na nahé horní polovině těla. Na internetových stránkách FEMEN se krátce nato objevila zpráva: „Platiniho pečicí Eurotrouba šla k zemi i s podstavcem.“ Sabotovat fotbalové mistrovství se členky FEMEN pokusily několikrát. Včetně úvodního zápasu, kdy vášně fanoušků ve Varšavě krotily pěnou z hasicích přístrojů. Pořádání šampionátu bylo FEMEN trnem v oku dlouho před tím, než vůbec začal. Ne tolik kvůli fotbalu. Tisíce fandů podle nich do Polska a především na Ukrajinu nejedou jen za sportem.

„Německo legalizovalo prostituci těsně před mistrovstvím světa v roce 2006. Je jasné, že během Eura bude na Ukrajině sexuální turistika vzkvétat... U kyjevského stadionu otevřeli spoustu klubů pro muže.
Fungují jako nevěstince a policie je kryje,“ řekla nedávno serveru Gazeta.ru aktivistka FEMEN Alexandra Ševčenková.

Prostituce je na Ukrajině sice nelegální, realita tomu ale neodpovídá. Je to byznys, ve kterém se podle odhadů ročně otočí až miliarda dolarů.
„Snažíme se vyřešit dva hlavní problémy. Sexuální turistiku a prostituci v naší zemi. Tenhle průmysl rychle roste a politici s tím nic nedělají,“ shrnula už před třemi lety vůdkyně hnutí Anna Hucolová. FEMEN založila v roce 2008 a jedna z prvních kampaní nesla jméno „Ukrajina není bordel“. Chaos podle ní přinesla hlavně Oranžová revoluce ze začátku roku 2005. „Nová vláda zrušila víza pro všechny cizince, a to vyústilo v invazi sexuálních turistů,“ dodala.

Studie Institutu sociálních věd uvádí, že se vloni padesát tisíc Ukrajinek živilo jako prostitutky. Každá šestá byla nezletilá. Řada studentek středních a vysokých škol nemá uprostřed chudoby a nezaměstnanosti jinou možnost, jak se udržet na škole. Další z vydělaných peněz živí vlastní děti nebo rodiče. „Nemůžu ani jít normálně po kyjevském bulváru Kreščatik. Turisté přijíždějící za sexem pořád dorážejí a někdy se musím bránit i silou,“ popsala noční centrum Kyjeva Alexandra Ševčenková. Cílem hnutí bylo prosadit zákon, který by kriminalizoval placení a sexuální služby. Turisty by to odradilo od monotematických výletů za Ukrajinkami. Nic takového parlament neschválil. Odpověď FEMEN na neřešené problémy nebyla vždycky radikální. K provokaci ale tyto ženy neměly nikdy daleko. V létě 2008 je jako univerzitní studentky bylo vidět ve fontáně v centru Kyjeva, tehdy ještě v bikinách. Nelíbily se jim odstávky vody na studentských kolejích. Pak, jedna po druhé, začaly demonstrace provázet obnaženou hrudí.

Ukrajinské právo to bere jako výtržnictví a trestá pokutou nebo několikadenním vězením. Podle Anny Hucolové ale nejde o veřejné obnažování. Spíš kombinaci sexu a humoru. Vloni to měl například ukázat jeden z protestů v Kyjevě. S černými závoji přes obličej a nahou hrudí projížděly v autě kolem saúdskoarabské ambasády. S transparenty „Pojďte řídit“ chtěly podpořit saúdskoarabské ženy, které nesmějí za volant. Jejich logika je neúprosná. Když ňadra jako symboly ženskosti v reklamách lákají ke koupi auta nebo jogurtu, proč by se nedala použít k vyburcování veřejného mínění. „Pokud může ženské tělo prodávat všechno možné, můžeme ho použít k prodeji společenských idejí,“ vysvětlovala německému Spiegelu Anna Hucolová.

První nahá demonstrace FEMEN přišla v roce 2009. „Nejdřív to bylo trapné a zakrývaly jsme si prsa rukama,“ popisovala začátky Anna Hucolová. Dámy, kterým tehdy bylo kolem dvaceti, rychle pochopily, že našly skvělý způsob, jak získat mediální pozornost. „Věděla jsem od začátku, že nechci zmutovat do typické feministické organizace. Nechtěla jsem spolek, ve kterém ženy mluví a mluví, zatímco čas kolem plyne. Přinesly jsme do ženského hnutí víc extremismu,“ dodala vystudovaná ekonomka. Rusovlasá ideoložka hnutí je jednou z mála klíčových postav, kterou nahou neuvidíte. Ve svých sedmadvaceti letech zůstává „seriózní“ tváří FEMEN.

Bojovat proti stereotypům, které berou Ukrajinu jako zemi, kde se dá levně pořídit „mladé maso“ a kde spousta dívek sní o tom, že se dobře provdá za cizince, se FEMEN daří jen s malými úspěchy. Pro média jsou vděčným tématem. Jak ale říká rusista a odborník na postsovětské země Libor Dvořák, zprávy o protestech blonďatých krásek obvykle zapadnou do sekce kuriozit.

„Kritici hnutí ale obvykle tvrdí, že všechny akce FEMEN mají výrazně sexuální podtext a že v konečném důsledku prostituci i sexuální turistiku spíš podporují, než vykořeňují. Ostatně na obojí má největší vliv nedobrá ekonomická situace země, a tu členky FEMEN rozhodně změnit nedokážou, ani kdyby se snažily sebevíc.“

Nahá loupež

Snaha vyburcovat společnost obnaženými ňadry se nezastavila jen u ženské otázky. Tyhle krásky plné ideálů by rády rozprostřely síť aktivismu i za hranice Ukrajiny. „Vymyslely jsme jedinečný způsob občanského sebevyjádření založeného na odvaze, kreativitě, efektivitě a šoku,“ píšou na svém profilu na komunitním serveru MySpace.

„Ukazujeme, že občanská hnutí mohou působit na názory veřejnosti a ovlivňovat zájmy cílové skupiny, plánujeme stát se největším a nejvlivnějším feministickým hnutím v Evropě.“ Ambice FEMEN nechybějí. Skutečná aktivní podpora se ale dá počítat na desítky. Hnutí má zhruba čtyřicet členek odhodlaných zahodit na veřejnosti oblečení a tři stovky dalších lidí, kteří pomáhají s nejrůznějšími projekty. Několik desítek tisíc příznivců jim přinášejí také sociální sítě. I ty ale ukazují dvojsečnost kampaní nabitých erotickým podtextem. V diskusích nechybějí poznámky jako „jsou to kočky“ nebo „to mají všechny Ukrajinky tak malá prsa?“.

Příznivce a členy nacházejí hlavně mezi mladými Ukrajinci, kteří s nelibostí sledují, jak se jejich země znovu obrací směrem na východ. „Rozhodně to jsou jejich protestně naladění vrstevníci, jimž imponuje jakákoli forma opovážlivého vzdoru,“ hodnotí stoupence FEMEN Libor Dvořák. „V posledních dvou letech je to bezesporu dáno utužováním státního systému. Především péčí prezidenta Janukovyče stále výrazněji sklouzává k jakési putinizaci ukrajinské společnosti. To se mladým lidem, hledícím spíš k Evropě než k Moskvě, přirozeně líbit nemůže,“ dodává. Opřely se i do ruského prezidenta a byl to protest, který jim přinesl jedny z nejpříznivějších ohlasů. Začátkem března se trojice aktivistek pokusila v Moskvě ukrást plexisklovou urnu s hlasovacím lístkem Vladimira Putina.

Akci nechyběla nadsázka a politická symbolika odkazující na zmanipulované volby. Fotky policistů násilně odvádějících dívky se sarkastickým nápisem „kradu pro Putina“ na prsou obletěly světová média. Všechny tři skončily na několik dní ve vězení a s doživotním zákazem vstupu na území Ruska.
Protiputinovský protest ukázal, že tyhle dámy dokážou jedovatě píchnout i do mezinárodních vztahů. Volební akce získala velký prostor v běloruské státní televizi. Využila příležitost vrátit Rusům to, s jakým gustem tamní televize referovala o protestu FEMEN proti Alexandru Lukašenkovi z konce roku 2011. Tehdy trojice polonahých aktivistek běloruského prezidenta bez vážnějších problémů zesměšňovala před centrálou KGB v Minsku.

Než ale ženy stačily odjet z města, odvezli je agenti tajné služby tři sta kilometrů od běloruské metropole. „Zavázali jim oči a autobusem s nimi jeli celou noc. Odvedli je do lesa a polili naftou. Donutili je se svléknout a vyhrožovali, že je zapálí,“ uvedlo hnutí v prosincovém prohlášení. „Pak je tam nechali nahé. Bez dokladů totožnosti.“ Právě tahle akce se zapsala do historie hnutí tvrdě. Ukázala, s jak rozdílnými důsledky může skončit radikální exhibicionismus FEMEN. Třeba k jejich březnovému protestu proti útlaku muslimských žen v Paříži přijelo pět policejních aut. Když odhodily burky a obnažily těla, muži v uniformách jen přihlíželi a usmívali se. Zkrátka Francouzi.

Dejte si pozor

Desítky protestů, které tyto ženy za čtyři roky zorganizovaly, sice přitáhly pozornost k problémům země, jejíž premiér Azarov prohlásil, že „provádění reforem není práce pro ženy“, FEMEN ale nechce být jen hnutím zaškatulkovaným jako ukřičené exhibicionistky. „Víme, že řešení problematického postavení žen potřebuje politickou vůli,“ řekla krátce po zvolení prezidenta Janukovyče listu Kyiv Post Anna Hucolová. „Je tu naléhavá potřeba vytvořit novou a ženskou politickou stranu.

Může to znít naivně, ale chceme pro dobro Ukrajiny něco změnit.“ Viktor Svjacký, jeden z mála mužských členů hnutí, tehdy nešetřil ambicemi: „Ty dívky nemohou pobíhat po (kyjevském) náměstí Nezávislosti celý život. Musíme se posunout na politickou scénu,“ řekl. Nic rozhodného ale za dva roky členky FEMEN nepodnikly. Volby Ukrajinu čekají na podzim, a přestože si tyhle ženy mezi lidmi získaly pozornost, nenabízejí kromě protestu žádný pozitivní program. „Pokud založí politickou stranu teď, v říjnových volbách docela jistě neuspějí. A neuspěly by, ani kdyby ji založily už před deseti lety,“ hodnotí politické vyhlídky hnutí Libor Dvořák. Dál než k šokujícím eskapádám a registraci se FEMEN jako nevládní organizace nedostala. Na druhé straně si za poslední roky vynutila trochu nervózní pozornost ze strany policie.

Zvlášť v začátcích Janukovyčova prezidentství popisovala Anna Hucolová, jak se tajná služba SBU snažila aktivistky zastrašovat. Vyhrožovala, že jim „zláme ruce a nohy“, pokud nepřestanou s výpady proti vládě. Jejich protesty mířily kromě prostituce i na ekonomické problémy nebo omezování svobody slova. Státní aparát dráždilo i financování hnutí. Kolovaly zvěsti, že FEMEN platí expremiérka a vůdkyně opozice Julija Tymošenková (v současné době vězněná). Mluvilo se také o tehdejším předsedovi ruské vlády Vladimiru Putinovi, který tak údajně chtěl zesměšnit ukrajinské politiky. Realita je však mnohem prostší. Hnutí žije z příspěvků svých příznivců, fanoušci si také mohou na stránkách FEMEN koupit třeba tričko s logem nebo za padesát dolarů plátno se signovaným otiskem ňader v ukrajinských barvách.

Důležitým sponzorem hnutí je zakladatel listu Kyiv Post a mediální magnát amerického původu Jed Sunden, jehož noviny aktivistkám vždycky dávaly velký prostor. „Je také předsedou sponzorské rady, ale do ,ideologických‘ otázek a programu prý nezasahuje. Nabízí se samozřejmě teorie, zda hnutí nakonec v zájmu své mediální sítě nepomohl založit právě on,“ říká Libor Dvořák.

FEMEN nepopírá spojení se Sundenem, rozhodně ale odmítá vazby na jakoukoli politickou stranu. Včetně opozičního Bloku Julije Tymošenkové.
Považuje ji za součást ukrajinské oligarchie. Do bojů o moc mezi ní a Janukovyčem by se hnutí nerado zapletlo.

Politické strany příliš netouží být s obnaženými ňadry platinových blondýn spojovány. Někteří Ukrajinci projevy těchto žen považují za nechutné. Kromě úspěšných akcí má za sebou FEMEN i pár méně povedených. Řadí se k nim třeba ta Oksany Šačkové, která si v centru Kyjeva sundala kalhotky a v podřepu s transparentem „chce se mi čurat“ protestovala proti tomu, že je ve městě málo veřejných záchodků. Pachuť špatného vtipu vyvolala také snaha o solidaritu s oběťmi japonského zemětřesení. Polonahá děvčata se nechala vyfotit se sloganem „Zatřesme kozami a ne Zemí“.

Ruce od FEMEN většinou dávají pryč i samotné ukrajinské feministky klasického ražení. Nejen ony mají problém rozlišit, kde přesně v případě FEMEN začíná hranice exhibicionismu. Například Facebook loni dočasně zablokoval profil hnutí kvůli podezření z pornografie.

Ani příbuzní se s jejich protesty nesmiřují snadno. „Pokaždé, když jdu ráno do práce, musím poslouchat výtky lidí o tom, co moje dcera zase vyvádí,“ řekla před časem Kyiv Post Ludmila Ševčenková. „Nemůžu spát. Nemůžu jíst.

Nemůžu žít bez neustálého strachu o ni. Zkoušeli jsme ji s manželem přesvědčit, aby to už nedělala, ale když je v Kyjevě, tak nás neposlouchá. Vůdkyně FEMEN dívkám, jako je ona, vymývají mozek,“ dodala matka jedné z nejznámějších tváří hnutí. Alexandra Ševčenková má ale ve všem naprosto jasno: „Ženské organizace a skupiny tady jen popíšou stohy papíru a nic víc. Potřebujeme aktivistky, které budou křičet a oblečení odhodí na ulici.“

K provokaci ale tyto ženy neměly nikdy daleko. V létě 2008 je jako univerzitní studentky bylo vidět ve fontáně v centru Kyjeva, tehdy ještě v bikinách. Nelíbily se jim odstávky vody na kolejích. Dál než k šokujícím eskapádám a registraci se FEMEN jako nevládní organizace nedostala. Na druhé straně si za poslední roky vynutila trochu nervózní pozornost ze strany policie. „Pokaždé, když jdu ráno do práce, musím poslouchat výtky lidí o tom, co moje dcera zase vyvádí,“ řekla před časem Kyiv Post matka jedné z aktivistek.