Aktivistka hnutí Femen protestuje proti odsouzení Pussy RiotFoto: Inna Sokolovskaja, Alexandr Kosmač
Rozsudek nad třemi členkami feministické skupiny Pussy Riot byl sotva týden starý, když kdosi pokácel čtyři dřevené kříže. Jeden v severoruském Archangelsku, další tři ve vesnici Smelovskij v čeljabinské oblasti. Pachatelé jsou neznámí, k útokům se nikdo nepřihlásil. Všeobecně se ale předpokládá, že tímto hloupým způsobem se někdo snažil podpořit uvězněné dámy.
První akci tohoto druhu totiž předvedly ukrajinské feministky ze skandální skupiny FEMEN, které zbouraly kříž v centru Kyjeva na protest proti, cituji „kremelsko – popovskému režimu“. Odpovědnost za ruské útoky ale odmítají. „To udělali naši následovníci, ale my to samozřejmě vítáme,“ řekla jedna z vůdkyň skupiny Anna Hucol.
Představitelé pravoslavné církve jsou logicky pobouřeni a nešetří silnými výrazy. Předseda synodálního oddělení pro spolupráci s ozbrojenými složkami Dmitrij Smirnov srovnal útoky na kříže s masakrem, spáchaným norským extremistou Andersem Breivikem - a prohlásil, že znamenají vyhlášení války církvi.
Další z církevních mluvčích, otec Vsevolod Čaplin tvrdí, že všechno jsou to články stejného řetězu: „Nejdřív malovali po zdech kostelů a nadávali na internetu, pak křepčili v oltářišti, nyní kácí kříže a podpalují kostely.“ Ke žhářství ale zatím nedošlo, ale co bude, nikdo neví.
Lidé okolo Pussy Riot totiž naznačují, že by za bouráním křížů mohly stát tajné služby. „Akce v Chrámu Krista Spasitele byla politická, ne antireligiózní. Kácení křížů páchne provokací tajných služeb, i když mohlo být, že to udělali nějací nezdraví lidé,“ řekl manžel jedné z odsouzených členek Pussy Riot Petr Verzilov.
Servítky si neberou ani obhájci odsouzených dívek. „Kácení křížů je stejnou provokací jako bylo podpálení Reichstagu v roce 1933,“ napsal na Twitteru jeden z nich, Nikolaj Polozkov. Další advokátka, Violetta Volkovová, očekává nové zpřísnění zákonů a zavedení povinného pravoslaví do škol. O provokaci vlády píše také odborník na černé PR Gleb Pavlovskij, který přes deset let úzce spolupracoval s Kremlem a minulý rok se ocitl v opozici.
Spiklenecké teorie všeho druhu jsou v Rusku mimořádně populární, a tak není divu, že hlavně na sociálních sítích se o tom debatuje ostošest. Já si ale říkám, že mnohem horší by bylo, kdyby to žádná vládní provokace nebyla. Kdyby se ukázalo, že se část společnosti od církve skutečně odvrátila natolik, že je proti ní ochotná bojovat i pomocí vandalství.
Ruská pravoslavná církev, stejně jako každá velká organizace, sdružuje lidi, kteří vyvolávají různé emoce. Například vsoký klérus, který se s železnou pravidelností dostává do nejrůznějších skandálů, od pašování cigaret a žehnání obrněným mercedesům různých mafiánů z let devadesátých či bratříčkování se s mocnými lidmi a zálibu v luxusním životě posledního desetiletí. V pravoslavné církvi najdete i fanatiky, ve srovnání s nimiž představuje Michal Semín a jeho Institut sv. Josefa změkčilý liberalismus…
Jenže také jsou v ní lidé, kteří s obrovským nasazením pracují ve svých farnostech, na rozdíl od některých svých představených nejezdí Hummery, ale žigulíkem - a každodenně svými skutky pomáhají lidem. Jeden můj přítel, farář, který žije nedaleko od Moskvy, na otázku o Pussy Riot už jen rozhazuje rukama a obrací oči v sloup.
Patriarcha Kirill při nástupu do svého vysokého úřadu vysvětloval bolševickou revoluci a následný krvavý teror tím, že koncem carismu velice poklesla autorita církve a lidé ztratili mravní fundament. Bohužel i on nese za současnou situaci značný díl viny. Rétorika o válce proti církvi se při určitých okolnostech může stát sebenaplňujícím proroctvím.
A k čemu to může vést, víme z dějin 20. století více než dobře.
Ondřej Soukup: Pussy Riot a kácení křížů
Autor je redaktor Hospodářských novin
Open all references in tabs: [1 - 3]
Via: rozhlas.cz
Short link: Copy - http://whoel.se/~iSKKf$1a8