Kritika islámu je v Německu tabu, zlobí se bývalá muslimka a členka …

Jejich zapojenm do zpadn spolenosti integrujeme i budouc generace pisthovalc, v Ramadaniov. Sama vyrstala v rodin albnskch muslim, islm vak po pchodu do Nmecka opustila a vstoupila ke kesanskm demokratm Angely Merkelov. Moje matka trvala na dodrovn muslimskch pravidel vc, ne bylo zapoteb, vzpomn.

Silvestrovsk sexuln toky v Koln nad Rnem a v dalch nmeckch mstech podle n jasn ukzaly, e muslimt mui jsou vychovvni v pesvden o sv nadazenosti. V Nmecku je vak podle n jakkoli kritika islmu tabuizovna a kad, kdo tak in, mus potat s tm, e bude ocejchovn jako rasista. J si ale myslm, e my naopak mme povinnost o tch vcech hovoit, k nynj politika za CDU.

LN: Pro reagovalo tak mlo nmeckch feministek na sexuln obtovn en bhem silvestrovsk noci v Koln nad Rnem a v jinch mstech?
Souvis to s tm, e vechny vznamn feministky u ns jsou nmeckho pvodu. Naopak aktivistek zajmajcch se o prva en, kter jsou pvodem cizinky, je hodn mlo.

Navc se sna drtiv vtina nmeckch feministek odvst pozornost od tchto udlost tvrzenm, e sexismus nen jenom zleitost muslim, ale je rozen i mezi nmeckmi mui. J se naproti tomu domnvm, e sexuln toky na eny, jich se dopustili muslimt mui, pln odhalily jejich hodnotov svt.

To by ale dn nmeck aktivista takto neekl z obavy, e bude oznaen za pravika nebo ncka. J naproti tomu mluvm od zatku oteven a nazvm vci pravm jmnem.

LN: Nesouvis mlen feministek i s tm, e zprvy z Kolna naruily nzor, e ivot v multikulturn spolenosti me fungovat?
Je to mon. J v tom ale dn rozpor nevidm a sama si myslm, e existence multikulturn spolenosti nen vylouena. Dleitou podmnkou ale je, e zstupci rznch kultur si musej vychzet vstc a spolupracovat. Sama pochzm z muslimskho prosted. I kdy jsem vyrstala v albnsk muslimsk rodin, byly mi jako dvce vtpovny stejn hodnoty a modely chovn jako dvkm v Sadsk Arbii.

A jako ena to pociuji obzvl᚝ dramaticky, protoe jsem byla vedena k tomu, e jsem mncenn a musm se ve vem podizovat mum.

Mj bratr se ml naopak jako v rji, byl neustle preferovn. A s tmto pocitem privilegovanosti vyrstaj vichni muslimt mui. Mnoz si mysl, e si mohou vzt vechno, co uvid. J naopak tvrdm, e muslimov, kte pijdou do Nmecka nebo kamkoli jinam do Evropy, se mus otevt okoln spolenosti. Dokud to nenastane, neme souit muslimsk a nemuslimsk kultury fungovat.

Kvtina a vzvy k zastaven nsil u vlakovm ndra v Koln.

Kvtina a vzvy k zastaven nsil u vlakovm ndra v Koln.

LN: Jak toho chcete doshnout? Njakm pisthovaleckm zkonem?
Ano, napklad. Mus bt jasn nejenom to, jak jsou prva, ale i povinnosti lid, kte se rozhodnout pijt do Nmecka a trvale zde t. Znamen to ale, e musme vynaloit sil na to integrovat je.

A pokud jde o migranty z muslimskch zem, jsem pesvdena, e se tak mus dt pes muslimsk eny. Musme poslit jejich pozici v rodinch, musme se starat speciln o jejich vzdln, aby umly jazyk, byly samostatnj.

Dnes je to tak, e kdy jde napklad takov muslimsk rodina na ad, tak tam horko tko komunikuje pouze mu, zatmco ena ml. A tyto modely chovn se potom v rmci muslimskch rodin pedvaj i na dti. A jsou to zase eny, kter pebraj vchovu dt. Integrac muslimskch en do spolenosti zrove integrujeme i budouc generace.

LN: Take koenem udlost v Koln nejsou ani tak mui, jako sp eny v muslimskch rodinch?
Ano, d se to tak nazvat. V muslimskch rodinch je podstatn st vchovy na ench, zatmco mui pijdou na adu teprve pozdji. V moj vlastn rodin trvala moje matka na dodrovn islmskch pravidel vc, ne bylo zapoteb. eny se ale musej emancipovat. Meme jim teba uloit, aby navtvovaly jazykov nebo jin podobn kurzy.

Ale musme s tm zat hned te. Pokud ten okamik znovu propsneme, tak se ta situace v ptch desetiletch jet zhor, protoe se jejich postoje stle vce radikalizuj.

LN: Nechodily by ale muslimsk eny na takov kurzy pouze pro forma, ale doma by se vrtily k tradinmu rozdlen rol?
Je jasn, e k tomu tak bude dochzet. Jde ale o to tmto enm ukzat, e maj monosti, jak ten kolobh opustit. Dleit ale je, aby byly posleny a aby jim nkdo ukzal, e existuje i ivot mimo tradin role, e mohou opustit dm, zajt nkam s kamardkami, prost z naeho pohledu pln samozejm vci.

LN: V Nmecku nyn dvaj sexuln motivovan toky na eny do souvislosti s benci. Nen to zkratkovit?
V ppad tonk lo o bence, kte pili do Nmecka ji ped del dobou. Ale pravdou je, e vystraen veejnost to u nerozliuje. Obvala jsem se, e k nemu takovmu dve i pozdji dojde. Verbln radikalizace ale nikomu nepome.

LN: Pispla k tomu i mdia tm, e dlouho o tch ppadech mlela?
Nic, co souvis s islmem, nesm bt kritizovno. J si ale myslm, e my naopak mme povinnost o tch vcech hovoit. Pokud bychom si to sami zakzali, ocitneme se v situaci, kdy u nebude integrace muslim do spolenosti nikdy mon.

Vdy pece mus bt mon rozliit, jestli je kritika muslim motivovna rasisticky, anebo vcn, kdy se dopoutj njakch trestnch in. Sama odmtm rasismus, ale kdy kritizuji nevary muslimsk komunity, jsem okamit ocejchovan jako rasistka.

Silvestrovsk incident vyvolal v Koln protesty.Afghnt uprchlci odsuzuj zloiny (spchan) na Silvestra.

LN: Nevzalo si Nmecko pli velk sousto, kdy pijalo loni tolik uprchlk?
To, e jich nakonec bude tolik, se dalo oekvat. Nai politici udlali chybu, e pli dlouho vykvali, jak to vechno dopadne.

To, co ale udlala Merkelov, bylo sprvn. Nemohli jsme nikoho odmtnout a ani nelo ct, e ty uprchlky ponechme jejich osudu nkde v Srbsku nebo Maarsku a budeme se tvit, e to nen n problm.

LN: Vy jste byla v dob, kdy jste psobila v nmeck sekci hnut Femen, tak lenkou nmeckch kesanskch demokrat (CDU). Jak je jedno s druhm sluiteln? S vaimi nzory a formou jejich prezentace bych vs ekal v jin stran...
Ale j pod jet jsem jejich lenkou! Tch dvod, pro jsem la prv do CDU, je nkolik. J vidm v jejch kesanskch vchodiscch nco, co je stran lidsk. A pvodn muslimka, vyrstala jsem v prosted, kter bylo tmto duchem siln ovlivnno.

Rebelka. Zana Ramadaniov je pekvapiv lenkou konzervativn CDU.

Rebelka. Zana Ramadaniov je pekvapiv lenkou konzervativn CDU.

Vdycky jsem se tam ctila dobe a kesansk hodnoty, jako lska nebo pomoc blinmu, milosrdenstv, byly i pro m inspirativn a snaila jsem se podle nich dit. Proto kdy jsme zskala nmeck obanstv, pro m nebylo nim mimodnm vstoupit prv do CDU.

Moj prvotn motivac tenkrt bylo, e jsem chtla nco udlat pro obec, v n jsme tehdy ila. J ale urit nejsem poslunm strankem. asto CDU kritizuji i za to, e nkte jej lenov maj hodn radikln nzory, kter vlastn s kesanskmi zsadami nemaj nic spolenho.

LN: A vae minulost u Femen nikomu nevad?
Pravdou je, e CDU je stranou starch mu a pro adu z nich jsem i nadle velkou provokac.

Ale aktivita ve Femen byla pro m osobn novou formou, jak vyjdit vlastn politick postoje. Vedle toho jsem ale vdy chodila na klasick stranick schze, take to nebylo nic proti niemu.

Ano, zcela oteven piznvm, e te mm kvli Femen problmy. Ale neekla bych, e by to bylo tm, e jsem nkolikrt veejn ukzala svoje prsa, ale protoe jsem se jako ena, a navc pvodem cizinka, odvila ct svj nzor. A to se tm starm mum pochopiteln nelb.

LN: Nejsou toky v Koln dvodem znovu obnovit innost Femen?
Od chvle, co jsem vystoupila, nmeck sekce hnut Femen u neexistuje. Starala jsem se o organizaci, administrativu, co bylo asov hodn nron.

ekla bych, e zpsob, jakm hnut Femen protestovalo, byl dleit v tom konkrtnm okamiku. Takto to ale nelo dlat vn, nejde o to, budit pozornost za kadou cenu. Potebovala jsem se tak posunout a te prost dlm politiku jinmi, bnjmi cestami.

Open all references in tabs: [1 - 7]

Via: lidovky.cz


Short link: [Facebook] [Twitter] [Email] Copy - http://whoel.se/~M0AmB$6PR

This entry was posted in CZ and tagged on by .

About FEMEN

The mission of the "FEMEN" movement is to create the most favourable conditions for the young women to join up into a social group with the general idea of the mutual support and social responsibility, helping to reveal the talents of each member of the movement.

Leave a Reply