SPOLEČNOST: Komu vadí Vánoce

Kdy psal Gilbert Keith Chesterton (v roce 1933), e "Vnoce nepat do modernho svta", asi netuil, jak se trefil. Alespo podle putujcho feministickho cirkusu zvanho Femen. Polonah femenka vyskoila bhem vnon me v katedrle v Koln nad Rnem na olt s nezbytnm npisem na obnaen hrudi "I am God". Oficiln zdvodnn? "Femen poaduj po vatiknskch stacch a jejich fanatickch adeptech, aby pestali propagovat stedovk chimry. Tak poadujeme, aby nboensk dogmata odpovdala modernmu svtu a lidskm prvm." Pomime zajmavou pedstavu o monosti mnit dogmata (ta se samozejm nemn, jinak by to nebyla dogmata).

Je to u nkolikt tok podobnho druhu pedtm se jin femenka v chrmu sv. M Magdalny v Pai vymoila ped oltem a pohzela okolo sebe kusy telecho masa jako symboly potracenho plodu. A zdvodnn? "Vnoce jsou zruen!" Jako by lovk slyel ohlas Chestertonova lnku. Jmenoval se toti "Zrute Vnoce!" U ped tmi osmdesti lety si vnmav britsk satirik a spisovatel viml, e Vnoce se k modernmu ivotu jaksi nehod. "Jejich zamenost na kompletn rodinu nevzala v potaz dimenze a pohodl modernho hotelu. Jejich tradin ritulnost ignoruje nynj zvaznost nekonvennosti. Vnoce jsou v protikladu kmodernmu mylen. Vnoce jsou pekkou modernho pokroku. Se svou zakoennost v minulosti, ba dokonce v dvn minulosti, nemohou bt uiten svtu, v nm je neznalost historie jedinm jasnm dkazem vdeckho poznn."

Jene Chesterton nakonec bere Vnoce pod svou ochranu, "Vnoce pipomnaj existenci vldnho a laskavho svta a zvyklost, je zakldaly dstojnost mezilidskch vztah." A prv ta laskavost a vldnost tm dajnm bojovnicm za osvobozen en tolik chyb. Ta zuivost v jejich inech, to pohrdn smlenm a city ostatnch (vetn en, vdy ty tvoily vtinu nvtvnk me v kolnskm dmu), ta hysterinost a nsilnost jejich akc Ta snaha za kadou cenu okovat. Ale ono se to vyplc Pokcen devnho ke vztyenho nad Kyjevem (na pamtku obt komunismu mimochodem) vyneslo Inn evenkov (kter se pedstavuje jako hlava hnut, akoliv Femen zaloil a z pozad vede jak ironie mu) dokonce politick azyl ve Francii, kde hnut uv tdrch sttnch dotac i faktick beztrestnosti i pi nejvce okujcch akcch.

Ale a si vede Femen, kdo chce. A dostvaj penze od kohokoliv, vetn krachujcho francouzskho sttu. A je policie brn adami tkoodnc ped nepjemnmi argumenty (to kdy s nimi chtj kriticky diskutovat jin ensk organizace jako Les Antigones). A se pedstavuj jako aktivistky, i kdy jde vesms o placen zamstnankyn (protoe takovou mru exhibicionismu v sob nemaj asi ani absolventky gender studies, kter maj boj proti beztak skomrajc patriarchln spolenosti v popisu prce). A si kritizuj kesanstv, crkve, papee, dogmata. Pro ne, neijeme pece v Sadsk Arbii. Ale pro to proboha neme mt ani trochu rove?

LN, 31.12.2013

Via: neviditelnypes.lidovky.cz


Short link: [Facebook] [Twitter] [Email] Copy - http://whoel.se/~2cNV7$4g1

This entry was posted in CZ and tagged on by .

About FEMEN

The mission of the "FEMEN" movement is to create the most favourable conditions for the young women to join up into a social group with the general idea of the mutual support and social responsibility, helping to reveal the talents of each member of the movement.

Leave a Reply